Již 2. ročník festivalu houslového virtuóza Setkávání Václava Hudečka proběhne od 5. do 7. června 2009 na zámeckém nádvoří a v kostele sv. Jiljí v Moravských Budějovicích. Zahajovací a závěrečný koncert jsou pojaty „národnostně“. Zazní zde výhradně ruská a česká hudba. Nejen o vztahu k ruské hudbě jsme si povídali s Václavem Hudečkem.

První ročník máme úspěšně za sebou. Jak ho s ročním odstupem vnímáte?
Musím upřímně přiznat, že jsem neočekával takový ohlas a skvělou atmosféru již na prvním ročníku. Je to něco úplně jiného a svým obsahem a formou jedinečného. A to hlavně v dnešní době „uměleckých rychlokvašek“, realityšou a šmíry všeho druhu. Dojímá mne přístup mecenášů, a to především Skupiny ČEZ, kteří tento projekt podpořili a jsem jim za to nesmírně vděčný.

Ač jsme to vloni po velmi teplém květnu nečekali, bylo v průběhu festivalu poměrně chladno. Na open-air festivalu nehrajete poprvé. Máte nějaký zaručený recept proti ztuhlým prstům?
Víte že ztuhlé prsty můžete mít i v případě takového horka, až vám publikum omdlévá? Je to pouze o čase, který máte na rozehrání. A co je takový červnový open-air proti vánočnímu koncertu v nevytopeném barokním kostele...

Dramaturgie zahajovacího koncertu je zaměřena na skladatele bývalého Ruska (Glinka, Chačaturjan, Rimskij-Korsakov). Jaký máte vztah konkrétně k Chačaturjanovu houslovému koncertu, který budete hrát?
Tento úžasný koncert autor věnoval mému učiteli Davidu Oistrachovi. Navíc jsem měl tu čest Arama Chačaturjana znát osobně. Slíbil jsem mu, že se ho naučím a že ho budu hrát. Musím se přiznat, že to trvalo hodně dlouho, nikoliv z důvodů, že by byl tak náročný, ale stále byly jiné povinnosti. Nakonec jsem jeho nastudování slíbil svému příteli, dirigentovi Jirkovi Malátovi, který jej zařadil do sezony Plzeňské filharmonie, kde byl v té době šéfem a už nebylo cesty zpátky. Jsem mu vděčný, protože je to senzační muzika.

A jaký k ruským skladatelům nebo ruské hudbě vůbec?
Jsem v tomto ohledu velký „rusofil“, protože ruská kultura je skutečně světová a to nejen hudba, ale i výtvarné umění, nemluvě o literatuře. A těch interpretů, herců a režisérů! Můžeme jen tiše závidět.

Na doprovodné akci s vaší ženou Evou budete hovořit na téma Literatura versus hudba. Můžete už teď něco o tomto pořadu prozradit?
Nechte se překvapit.

Položím zde stejnou otázku jako před rokem. Je nějaký houslový koncert, který jste ještě nehrál a chtěl byste? Posledně jste mi odpověděl, že Chačaturjanův houslový koncert. Toto přání se vám letos splní...
Tak velký a krásný už asi není, protože většinu jich už znám a všechny jsem je veřejně hrál.

Na druhém koncertu vystoupí cimbálová muzika Hradišťan. Máte i vy nějaké kořeny nebo životní období, kdy byste raději hrál s cimbálovkou než se symfonickým orchestrem?
Víte, já dodržuji pravidlo „ševče, drž se svého kopyta“. Myslím si, že Jura Pavlica je naprostá špička ve svém oboru a navíc cimbálovku a folklór vůbec vynesl na úroveň srovnatelnou s velkými symfonickými díly. Myslím si, že je lepší, když Já budu hrát Chačaturjana a on se svým Hradišťanem to, v čem je nenahraditelný a jedinečný. Nevěřím totiž na „všeuměly“, kteří zahrají cokoliv. Vždy si přitom vzpomenu na mojí babičku, která říkávala „devět řemesel, desátá bída“.

Tomáš Kučera

---

zpět na archív