Prodaná nevěsta (Mařenka), Národní divadlo v Brně

„Ideálně je také obsazena Evou Dřízgovou-Jirušovou Mařenka, rázná, ale milující, rozdurděná i smutná, milá a se zdravým hlasem."

Pavel Veber, Harmonie, 5/2006

Madame Butterfly (Čo-Čo-San),
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava

„Navíc Paolo Gatto se mohl opřít o vynikající výkony pěveckých sólistů. Eva Dřízgová-Jirušová, která se na jeviště vrátila po mateřské dovolené, v roli Čo-Čo-San potvrdila, že její průzračný lyrický soprán nic neztratil na svém kouzlu a kvalitě a je skutečným pěveckým a hereckým klenotem představení."

Břetislav Uhlář, Moravskoslezský deník, 8. 10. 2003

Festival Opera ´99

„Povědomí o tom, co je kultivovaný, volný a zvučný projev, co je to skutečná vokální kreace, se v českých končinách pomalu vytrácí. Výjimky, jako je Eva Dřízgová, potvrzují pravidlo (jenže takových Dřízgových by v Čechách mělo být aspoň deset!).

Věra Drápelová, MF Dnes, 11. 11. 1999

Máří Magdaléna, Europäische Woche Passau

„Die Sopranistin Eva Dřízgová in der Titelpartie verlieh der Maria Magdalena die wundervolle Aura einer bedingungslos liebenden Frau. Völlig ungekünstelt sang sie ihren voller Schönheit steckenden Sopranpart in souveräner Schlichtheit, die sich hier als höchste Kunst offenbarte."

Hermann Schmidt, Passauer Neue Presse, 29. 6. 1998

Pelléas a Mélisanda (Mélisanda),
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava

„Eva Dřízgová-Jirušová se opět zaskvěla jako prvotřídní umělkyně; role Mélisandy jí přisuzuje projev spíše niterný a protagonistka jej zvládá s citlivým rozlišováním nejjemnějších nuancí."

Luděk Zenkl, Moravský den, 18. 2. 1998

Don Carlos (Alžběta), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava

„Jemná pěvecká kreace Evy Dřízgové-Jirušové je prozářená jímavou citlivostí velmi potřebnou pro vítaný světlejší bod v celkovém dusném díle. Připomeňme, že Eva Dřízgová dosahuje v Ostravě významných úspěchů takřka ve všech inscenacích hlavními rolemi a zvládá bezpečně i pěvecky vylehčené party s koloraturami i mladodramatický obor, úlohy vážné i komické. Má příjemné a poutavé hlasové zabarvení a svého mimořádného hereckého talentu využívá vždy k velmi detailně propracovanému působivému jevištnímu projevu."

Luděk Zenkl, Hudební rozhledy, 5/1996

Příhody lišky Bystroušky (Liška),
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava

„...Nebyla to ani většina pěveckých výkonů. Jeden ovšem čněl nad vším a nade všemi. Sopranistka Eva Dřízgová v titulní roli předvedla něco, co se neslyší na žádné z pražských scén: jasný, svěží a čistý lyrický soprán, znělý a průrazný. Zpívá lehce přitom vkládá do zpěvu emoce - jaká to vzácnost v téhle zemi! Navíc je jí plné jeviště, má herecký talent, dokáže na sebe upoutat pozornost. Pokud bude se svým talentem umět hospodařit, mohla by jej rozvinout tím směrem, pro nějž je nejvýstižnějším slovem krása. Už nyní však představa, že takovou zpěvačku ostravské publikum může slyšet častěji (a třeba v Mozartovi!) naplňuje pražského operního diváka upřímnou závistí."

Věra Drápelová, MF Dnes, 21. 2. 1995